Hned od založení skalky z ní musíme soustavně odstraňovat plevel již v jeho nejmladším stádiu. Při likvidaci houževnatých vytrvalých plevelů můžeme jako krajní možnost použít herbicid a opatrně ho nanášet štětcem na listy jednotlivých rostlin určených k likvidaci. Z listů se přípravek postupně rozvede až do kořenů a plevel uhyne.
Během vegetace potřebují skalničky dostatek vláhy, zvláště na skalce, která je situovaná na jih. Pro snadnější zavlažování můžeme už při zakládání skalky vybudovat systém pro umělou závlahu. Spodní závlaha spočívá v tom, že do skalky zavedeme trubku s dírkovaným koncem, který obsypeme propustným materiálem. Zálivková voda potom prosakuje půdou, odkud ji rostliny čerpají svými kořeny. Při horní zálivce vyvedeme trubku ukončenou hlavicí na jemné mlžení nad skalku. Na zimu se musí voda zavřít a vypustit z trubky, aby mráz instalaci nepoškodil. Skalku bez umělého zavlažování zaléváme konví nebo hadicí s jemným rozprašovačem, abychom rostliny nepoškodili a aby se nevyplavila pryč zemina. Skalku nikdy nezaléváme v poledních hodinách, kdy jsou kameny rozpálené.
Rostliny ve skalce zásadně nehnojíme. Když je půda po čase vyčerpaná, přisypeme do ní nový substrát, nebo rostliny přesadíme na jiné místo.
Stálezelené skalničky chráníme přes zimu lehkým krytem z chvojí, aby je při holomrazech nepoškodilo slunce. V předjaří, jakmile pomine nebezpečí mrazů, přikrývku postupně odstraníme, nejlépe v době, kdy nesvítí moc slunce. 
V oblastech s mírnou zimou není třeba rostliny chránit. Některé skalničky v době vegetačního klidu nesnáší vlhkost. Takové rostliny bychom měli přiklopit průhledným materiálem, který je ochrání před vlhkostí. Na jaře odstříháme z rostlin suché části a pokud je to třeba, doplníme zeminu. Skalničky, které se moc rozrůstají musíme omezit v zabírání další plochy, vyhynulé druhy nahradíme novými a přestárlé rostliny zmladíme. Pokud se během zimního období uvolnily některé kameny v zemi, dobře je přitlačíme zpět na místo, kam patří.